• Magdalena Westman

Návštěva lékaře u ženy nemocné láskou



Uvádí se, že obrazů na toto téma namaloval malíř Jan Steen osmnáct. Někteří je hodnotí jako komické či satirické, snad hlavně díky do očí bijícímu oblečení lékaře. Jiní je vnímají jako poněkud problematické ve vztahu k ženám.

Jan Steen (1629/1679/Leiden, syn sládka), další představitel žánrového umění. Maloval scény z každodenního života plné chaosu a chtíče. Dostal se do přísloví jako "Jan Steen houshold", pro označení velkého nepořádku a pak jako téma "doktorova návštěva".

Během šestnáctého a sedmnáctého století byly symptomy jako únava, palpitace srdce, slabý pulz, prudké změny nálad, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, zhoršené vidění, netečnost, záškuby, záchvaty, problémy s příjmem potravy, nespavost, vizuální klamy, problémy s řečí, dříve považované za božské vytržení či posedlost ďáblem, najednou přehodnoceny na specificky ženské nemoci způsobené poruchami sexuálního a reprodukčního cyklu, zejména problémů spojených se zástavou menstruace a nedostatkem přirozené sexuální aktivity. Hovořilo se (Edward Jorden) o bludné děloze produkující nezdravé výpary vyvolávající patologické změny nejen v těle, ale i v mysli.

Robert Burton v The Anatomy of Melancholy (1621) obdobným způsobem popsal ženský typ melancholie, kterým trpěly převážně mladé dívky, jeptišky a vdovy. Byl charakterizován nepřiměřeným „blbnutím“, neartikulovanými výkřiky či tichou beznadějí. Koncem 17. století, ženy, které trpěly zmíněnými symptomy začaly být nálepkované jako hysterické. Podobný názor byl, jen v trochu jiném balení, že se jedná o nemoc Chlorosis (znamená zelenou barvu), protože ženy měly takové nazelenalé tváře. Nejlepší léčba byl podle lékařů pohlavní styk. Chlorosis byla velkou záhadou v historii medicíny. Objevila se v 16. stol. a do roku 1930 definitivně zmizela. (V roce 1882 začíná Sigmund Freud pracovat na svém prvním případu, známém jako Anna O.) Nemoc byla dávána do souvislosti s bohatými vrstvami, v úvahu se braly upnuté korzety, sedavý způsob života, nedostatek slunce. Možná anemie. Jiní říkali, že je to nemoc z přepracování městských, špatně živených dívek. Také se spekulovalo, že to byla psychosociální nemoc podobná anorexia nervosa. Lékaři v té věci moc nezmohli, zato malíři ano.

Skutečně je zajímavé, že malíři 17. století tenhle jev zapracovávali do svých děl. Na obrazech je většinou znázorněná mladá atraktivní a dobře oblečená žena, nemocně bledá bez energie, napůl sedící zhroucená na židli nebo chřadnoucí ležící v posteli nebo omdlévá a padá na podlahu. Mistnost je často vyzdobena erotickými malbami či soškami a někdy starší žena či nějaký mladý uličník vrhají chlípné pohledy v pozadí při tom když lékař ženu vyšetřuje. Obrazy Jana Steena, presidenta malířského leidenského cechu, jehož členy byli i lékaři jsou metaforickým ztvárněním té bludné dělohy, která u žen způsobuje hysterii. Jan Steen si tohle téma nevybral náhodou. Na leidenské universitě se právě otevírala nová specializace – gynekologie a disertační práce se psaly na to téma jako s větrem o závod, což jistě Steena i další umělce významně ovlivnilo.

Připomínáním vrozené slabosti a nevyrovnanosti žen, přes což ženy nemají žádnou kontrolu posilovali a komunikovali leidenští malíři skrze svá díla podřízenost a neschopnost žen, názor široce sdílený lékařkou komunitou a společností jako takovou.

Poznámka:(V roce 1810 bylo léčeno na klinice v Anglii v městě Betlehem 90 pacientů s označením příčiny nemoci láska a 206 s uvedením důvodu žal. (Kring, Johnson, Abnormal Psychology, 2011)


Text je z roku 2014, kdy jsem v rámci studia arteterapie navštívila Staré sbírky Národní galerie a něco málo k tomu napsala.

50 views0 comments

Recent Posts

See All