Předkládám v tomto textu některé myšlenky, americké arteterapeutky Cathy Malchiodi. Seznámila jsem se s nimi sice již před delší dobou, ale považuji je za stále aktuálnější! Svým pojetím arteterapie, tzn. hledáním průniků mezi tradičními arteterapeutickými přístupy a těmi založenými na nových technologiích, je mi velmi blízká. V textu Art Therapy, Digital Technology and Social Media dr. Malchiodi uvádí, že kreslení, malování, plastiky, koláže a různé kombinované techniky definovaly pole arteterapie posledních padesát let a že nezbytnou podmínkou pro zařazení uchazečů do většiny arteterapeutických studijních programů byly prokazatelné schopnosti zejména kreslení a malování. Na otázku jak se v arteterapeutické praxi projeví výměna štětců, tužek, lepidel, nůžek apod. za výměnu klávesnice počítače, neposkytuje Malchiodi v uvedeném textu jednoznačnou odpověď, ale upozorňuje na některé studie zdůrazňující pozitivní přínos digitálních médií v arteterapii.
Cathy Malchiodi představuje jeden z úspěšných programů vytvořený pro děti s autismem - Sketch-Up a dodává, že po zkušenosti s daným programem mnoho dětí začalo považovat tradiční kreslení – tužka/papír za příliš obtížné a nezáživné, zatímco práci v programu Sketch-Up hodnotily děti jako všestranně uspokojující a rozvíjející jejich základní počítačové dovednosti, a navíc, a to je důležité, napomáhající jim posunout se v práci s počítačem na pokročilejší úroveň. Malchiodi dochází k závěru, že pro osoby s autismem se jeví digitální arteterapie účinnější než tradiční, což dokladuje ve svých dalších textech a také na Digital Art Therapy|Computer Art Therapy.
Malchiodi si ovšem stýská, že nějakou ironií osudu je arteterapie obor, který velmi pomalu přijímá změny, že např. dlouho váhala akceptovat fotografii jako důležité médium v arteterapeutické léčbě a intervenci a že arteterapeuti zůstávají loajální tradičním přístupům i když není průkazné, že jsou nejefektivnější. Upozorňuje, že dorůstá mladá generace-potenciální klienti arteterapie formovaní převážně novými technologiemi a sociálními sítěmi, které jsou jim bližší než tužka nebo štětec. Dále poukazuje na fakt, nejen na základě příkladu programu pro autisty, že se objevují nové léčebné trendy, které musíme vzít v úvahu a smířit se s tím, že kreslení a malování (ev. modelování) nemusí být nejlepší léčebná strategie pro každého. Závěrem svého pojednání dr. Malchiodi radí, jak se v arteterapii vyrovnat s exponenciálním nárůstem digitálních uměleckých programů a sociálních sítí a jejich dopadu na sebevyjádření klientů a jejich vizuální kreativitu. Je přesvědčena, že arteterapie musí držet krok s rychlými a zásadními změnami odehrávajícími se v digitální době, v níž žijeme, a že se musí začít se seriózními výzkumy, které budou porovnávat účinnost nových a tradičních přístupů.
V roce 2014 jsem narazila v The J. Paul Getty Trust na Open Content Program, jehož cílem je posílení lidské tvořivosti nabídkou více než 87 000 artefaktů ke zcela volnému využití. Tento projekt mě přivedl k digitální výtvarné technice, kterou jsem se sama řadu let zabývala a kterou jsem poprvé chtěla vyzkoušet se studenty v Ateliéru arteterapie. Dá se říct, že až na několik výjimek digitální techniku tehdy studenti bojkotovali.
Kdo má zájem, může si digitální techniku zkusit právě teď! (OCP má samozřejmě širší využití. Je na každém, kam ho posune).
Zadání:
Vyberte si libovolný obraz z databanky a v jakémkoliv grafickém počítačovém programu nebo mobilní aplikaci do něj libovolně zasáhněte; upravte, přetvořte. Výsledek práce spolu s původním obrazem pošlete na Web@getty.edu a na labeaart@gmail.com
Postmoderní přístup k budoucnosti arteterapie jako oboru není doménou jediné osvícené americké arteterapeutky či losangeleského Getty musea. Odborný diskurz na toto téma probíhá na všech možných úrovních a není nijak obtížné se do něj přes nejrůznější sociální sítě zapojit.
Poznámka: Obrazy, které vidíte na této stránce jsem kdysi přetvářela já. Nesou název - Když se formy i obsahy rozpadají..Obrazů jsem udělala více. Jeden mám dokonce s Gustavem Klimtem:-)