Nechávají vás listy v klidu? Mne ne. S velkým zaujetím jsem je od dětství pozorovala. Trhala jsem je, sušila a všemožně si s nimi hrála. Ve výtvarném umění se vyskytují hojně. Obecně lze ale říci, že listy patří do skupiny těch malých všedních „předmětů“, které máme často tendenci v dospělosti přehlížet. Brát je jako něco samozřejmého, a tedy ne dostatečně hodného naší pozornosti v posledních letech se stále intenzivněji upínající k bizarním kuriozitám na sociálních sítích.
Když bloumáme životem v polospánku, slepí a hluší ke všem těm malým velkým zázrakům přírody ani leckdy nepostřehneme, jak se sami sobě vzdalujeme. V minulosti jsem opakovaně slýchávala postesky lidí, že mají moc listnatých stromů na zahradě a že jsou z toho „tuny listí“, které odmítají hrabat. Touží po stále zelených jehličnanech a žijí v mylné představě, že právě takové „bezproblémové“ uspořádání jejich zahrad (duší) jim do života přinese kýžený řád a harmonii. (Věřím, že v souvislosti s klimatickou krizí snad už nikoho takové myšlenky nenapadají).
Dýchám, tedy jsem
Listy rostlin, stromů i veškerých plodin jsou pro náš život nepostradatelné. Bez listů by nebyly stromy bez stromů lesy. Jak by vznikal kyslík (slunce + listy), který je zdrojem veškeré naší energie a nezbytnou podmínkou našeho přežití, si vůbec nedokážu představit. Příroda listy na stonku rozmísťuje třemi základními způsoby, z nichž nejobvyklejší je spirála, která nejvíce napomáhá fotosyntéze. Vše je uspořádáno tak, aby každý list získával maximum světla a deště. Po spirále se navíc vláha dobře dostává ke kořenům a květy jsou nejlépe vystaveny opylování.
Symbolika listů
Listy symbolizují přírodu v jejích přirozených a opakujících se cyklech. Zrození – život – smrt – znovuzrození… Jednoduše vzestup a pád. Ve všech kulturách jsou listy spojeny s bohatou symbolikou. Připomeňme symboliku fíkového listu (první oděv Adama a Evy po hříchu), listu vavřínu/bobkového listu (vítězové, kteří by ale neměli na vavřínech usnout), čtyřlístek jetele (prezentuje díky řídkému výskytu štěstí), nebo myrta (symbol mládí, krásy a čistoty) používaná při svatbách.
Křehkost a vytrvalost
List symbolizuje také křehkost a zároveň vytrvalost. Mnohost v jednotě a souhru jednotlivých částí v celku. Strom s listy můžeme obrazně vnímat jako komunitu lidí vytvořenou jednotlivými členy. To poukazuje na vzájemnou provázanost nemyslitelnou bez spolupráce.
Není list jako list
Před nějakým časem si jedna z mých dcer pořídila obří kovový list na stojánku jako dekoraci. Po nějaké době k ní ten docela pěkný, avšak komerčně vyrobený artefakt přestal promlouvat. Převezla jsem ho tedy do své, velmi jednoduše a prostě zařízené domácnosti (chatička v lese u vody). Přenášela jsem ho z místa na místo a všude jako by trčel. Nikam nezapadal. Nemohla jsem k němu najít přirozený vztah, protože byl neživý. Rozhodla jsem, že o něm začnu přemýšlet více symbolicky a využiju ho při své práci.
Pocity, vzpomínky, zkušenosti malované do listu
Nejprve jsem ho vzala na pravidelná arteterapeutická setkávání do jednoho komunitního centra, kam za mnou jednou týdně dojíždějí klienti s mentálním handicapem a pracovní terapeuti z denního stacionáře Stéblo. Postavila jsem list doprostřed velkého stolu, kolem kterého sedíme a malujeme. Tehdy byl podzim, vyzvala jsem klienty, aby si tužkou načrtli na čtvrtku A3 veliký list, podobný tomu, který vidí před sebou a do něj namalovali pastelkami nebo vodovkami všechno, co je v souvislosti s podzimem napadá.(Procházím znovu vysokoškolské skriptum Umění zážitku, zážitek umění autorů Jana Slavíka a Petra Wawrosze a na str. 273/274 nacházím artefiletickou aktivitu malování podzimního listu).
Kovový list jsem nechala nějakou dobu v komunitku. Zdobil kancelář jedné mé kolegyně. Po delší době jsem ji oznámila, že si ho musím zase odvézt, že mi doma chybí. Spíše jsem měla výčitky, že jsem ho odložila. Že se ho chci zbavit. List se u mne dlouho neohřál. Minulý školní rok jsem pracovala s předškolními a školními dětmi v jednom rodinném centru. Děti do listu vmalovávaly své pocity spojené s jarem. A právě nyní projektujeme s klienty i terapeuty z různých organizací do listu vše, co nás napadá v souvislosti se zimou, která nás předčasně opouští. Chybí nám ještě léto.
Jaro, léto, podzim, zima
Nakonec by si každý měl domů odnést čtyři tematické obrázky – jaro, léto, podzim, zima a nechat je na sebe působit. Nebo si je uložit na nějaké chráněné místo a podívat se na ně za pár let. Třeba pak člověka napadne ještě něco dalšího v souvislosti s obrázky. Bude si chtít sám o něčem popřemýšlet, eventuálně třeba něco sdílet s ostatními.
V mírném zeměpisném pásu, kde žijeme, měli lidé po celé generace možnost pozorovat tu uchvacující, všemi barvami hrající a nejrůznějšími pocity provázející proměnu čtvero ročních období. Myslím, že nastal čas trochu se zastavit a zkusit něco ze svých vzpomínek, zkušeností, ale třeba i reflexí současného prožívání těch měnících se přírodních cyklů zachytit na čtvrtku A3. Nejprve ji ale zbavme nakreslením velkého listu do středu její čtverhrannosti. Podle Magsamenové a Rossové (2023) jsme navázáni biologicky/senzomotoricky na křivky (viz výše spirála), protože ty se vyskytují v živé přírodě, jejíž jsme nedílnou součástí.
Další zdroj:
Scott Olsen. Záhadný zlatý řez, Dokořán, 2009
P.S. Brzy zaplním oddíl Listy na svém webu namalovanými listy. Mohl by být mezi nimi i ten Váš s nějakým zajímavým příběhem.