• Magdalena Westman

Triangl se rozjíždí po třech kolejích

Updated: Sep 22, 2021


Kolektivní dílo šesti účastnic workshopu

Metoda/hra Triangl je experimentem sledujícím napříč společností, jak jsou lidé připraveni, ochotni a schopni vzdát se části něčeho svého individuálního ve prospěch celku. Jedná se o projekt sociálně-umělecký, jehož výstupem není individuální autorské dílo, nýbrž kolektivně vytvořený artefakt odrážející autentickou vztahovou interakci skupiny. Zmíněná formulace akcentuje SPOLU-práci mezi subjekty i jistou potřebu vzájemné závislosti. Jeden konkrétní workshop, kterým se budu v tomto textu zabývat, zjevil i další dimenze Trianglu.


S potěšením konstatuji, že metoda/hra Triangl se pomalu rozjíždí po třech různých kolejích – jednou je výstup v podobě kolektivního uměleckého artefaktu, druhou teambuilding aktivita a třetí kolej by mohla fungovat do budoucna jako účinná doplňková metoda při hodnocení a zjišťování duševního (tvůrčího) potenciálu zaměstnanců, studentů, či žáků.


Cílem předkládané případové studie je kromě jiného nadchnout další subjekty i jednotlivce, aby si metodu/hru Triangl chtěli vyzkoušet, ale také a to je neméně důležité, aby se stali součástí společenství podobně smýšlejících lidí.


Druhý workshop metody/hry Triangl se konal v Komunitním centru v Dobříši v červnu 2021. Byl mu vyměřen čas v sobotu od 10:00 do 16:00 hod. Skupinu tvořilo šest žen – Ivana, Kateřina, Helena, Lenka, Eva1, Eva2. Pět žen se mezi sebou dobře znalo. Dvě dvojice byly dokonce sestersky spřízněné. Ženy byly v seniorském věku. Dále se workshopu zúčastnila jedna mladší žena Eva2. Já jsem byla v pozici facilitátorky workshopu a hlavně pozorovatelky, která se neúčastnila tvůrčího procesu.


Velkorysé občerstvení, které s sebou ženy přinesly se podílelo na uvolněné atmosféře stejně jako vzdušné prosvětlené prostory minimalisticky zařízeného Komunitního centra s kruhovým uspořádáním stolů a s dveřmi otevřenými, po celou dobu našeho setkání, do rozlehlé letní zahrady. Malování bylo rozděleno do dvou částí, zahrnuto bylo krátké občerstvení a cca hodinový dokumentární film

o novém pohledu na umění.


První část workshopu se výrazně lišila od druhé. Zpočátku ženy seděly kolem stolu a soustředěně malovaly své obrazy(čtvrtka, A3, pastelky, vodovky)s využitím sítě čar vytvořenými jinou dvojicí žen. Byla jsem překvapená, jak spontánně se ženy pustily do díla. Zhruba ve stejném čase (90 min.) práci na prvních obrazech ukončily. Bezprostředně po práci své obrazy nijak nekomentovaly a já je k tomu ani nevyzývala. Ten den jsme se rozešly, aniž bychom společně mluvily o tom, jak se kdo při práci cítil. Jednak na to už nezbyl čas a pak já sama jsem příznivcem promyšlenější reflexe. Proto jsem také požádala ženy o dva dny později, aby mi poskytly zpětnou vazbu. Nicméně Lenka, která odešla předčasně, ji poskytla vzápětí SMS zprávou. Helena také ještě týž den seznámila v uzavřené skupině své přítelkyně s esencí svého obrazu, což už se ke mně bohužel nedostalo.


Po krátkém občerstvení následovala druhá část - kolektivní malování většího obrazu. Přemalovával se starý nedokončený obraz (sololit 60x60 cm). Všech pět žen (Lenka odešla) si nejdříve nakreslilo síť čar a poté se pustily do malování obrazu. V ten moment začal neuvěřitelný „rumraj“. Pěkně to zachycuje video, které se mi podařilo natočit. Nejvíce ponořená do práce, neviděla neslyšela, se zdála být Kateřina. Chvílemi jsem měla pocit, že si zabírá příliš mnoho prostoru pro sebe, že má určitou vizi, kterou je odhodlaná realizovat. Dokonce si myslím, že v obraze skutečně převládlo její pojetí, kterému se ostatní ženy nakonec podřídily. V jeden moment se ozvala Ivana, že by se chtěla při té kolektivní práci také prosadit. Trefná poznámka od sestry Kateřiny. Chvílemi to vypadalo, že je to celé více o soutěžení, čí idea se v obraze prosadí. Vzhledem k době, ve které žijeme, kterou jsme formování neřkuli masírování takřka ve dne v noci, je to docela pochopitelné. Triangl by měl ale sloužit především ke zmírnění soutěživosti a posilování SPOLU-práce!


Neušlo mi, jak se postupně z práce na společném obraze stahuje Eva2 a že to vlastně nikdo neregistruje. Její křehký příspěvek mořských korálů do robustní tvorby příliš nezapadal a nikdo nepomáhal ho integrovat. Dlouho zůstával osamocený.


Před nějakou dobou jsem měla dva workshopy v Plzni se stejně velkou skupinou. Byli to lidé se zkušeností s psychotickým onemocněním, tedy zdaleka ne tak průbojní jako skupina žen přítelkyň. Ty měly neuvěřitelnou energii a nadšení pro věc, což mohlo být a asi také bylo důvodem až jakési „manické“ divokosti při práci, která se nakonec svým originálním způsobem promítla do výsledku práce. Zmíněná druhá skupina byla podstatně klidnější (medikace?) a jeden druhému se očividně snažil vylepšovat jeho příspěvek.


Během workshopu jsem si znovu uvědomovala, jak nesmírně důležitá je procesní stránka Trianglu. Právě samotný proces mi umožnil poznávat ženy více z toho, jak se při práci chovají, jak interagují mezi sebou než z toho, co o sobě říkají, ať již verbálně či neverbálně formou výtvarného artefaktu. Prostřednictvím metody Triangl lze sledovat, jakým způsobem se člověk (ne)vylaďuje na předchozí dva lidi, kteří vytvořili sítě čar nebo jak si vede při malování společného díla. Triangl je zaměřen na vztahovou dynamiku!


Zpětná vazba účastnic workshopu:


Lenka (asistentka učitele)

Holky, než jsem došla domů, vyhodnotila jsem:

- že jsem s vámi ráda

- že nejsem schopna úplně se uvolnit a odpoutat

- uspokojovalo mě čárání pastelkou i štětcem

- fantazie spící

- myslím, že jsem typ na mandalu.


Díky za příjemné dopoledne.


Helena (manažerka)

Bylo to skvělý, pro mě úplně nová zkušenost.


Eva1 (asistentka učitele)

Sobota byla velmi příjemná, po společenském strádání to bylo ono.

A ještě k tomu pro mě velmi nezvyklá, ale bezvadná činnost. Taky mi vyhovovala nepříliš velká skupina mě známých lidí. Pokud bude příště, ráda se připojím.


Ivana (psycholožka)

Já jsem si užila společenství a klidně bych byla i ráda, kdybych poznala víc nových lidí, i když v tuto chvíli jsem ocenila setkání s kamarádkami po dlouhé době covidové. Bylo příjemné i dobré jídlo, které jsme si povyměňovaly a sdílená radost z tvoření. Možná bychom mohly ještě společně komentovat, co jsme vytvořily, kdo by chtěl a měl k tomu co říct, ev. k procesu tvoření, tak jak jsme to zažívaly…tolik asi za mě. A ještě důležité – umíš vytvořit skvělou, povzbuzující a podporující atmosféru.


Eva2 (sociální pracovnice)

Za mě byl sobotní workshop skvělý. Jsem ráda, že byl výběr, s čím tvořit – vodovky, pastelky, akryly. Moc mě bavila první část – tvoření společných čar a vybarvení. Druhá část se mi líbila především jako pozorovatelce, necítila jsem se komfortní zasahovat do díla těm, které měly svou představu, protože jsem měla také svou. Takže jsem se držela stranou. V jiné skupině a postavení, jako byly dámy, bych to viděla jinak – myšleno být mezi kamarádkami nebo lidmi, které déle znám. Film za mě super, žádný podobný jsem nikdy neviděla.


Kateřina (ředitelka školy)

V sobotu jsem se zúčastnila výtvarného semináře s Magdou. Již dříve jsem viděla nějaké práce, které vznikaly pod jejím vedením. Protože jsem se nikdy dřív s metodou , kterou Magda s klienty používá nesetkala, byla jsem zvědavá, jak to osloví mě. Bylo to pro mě velmi zajímavé. Do práce jsem byla plně položená, absolutně jsem vypnula a vůbec jsem nevnímala ubíhající čas. Při závěrečné společné malbě bylo chvílemi těžké přijmout to, co někdo přede mnou do obrazu vmaloval a zároveň bylo těžké najít formu schůdnou a přijatelnou, jak výsledné dílo dokončit včetně probíhajících oprav. Vlastně jsem úplně poprvé malovala dohromady jeden obraz v šesti lidech. Bylo to pro mě obohacující i v poznání sebe sama a troufám si říci, že se při tom dají vypozorovat i lidské osobnosti. Šest hodin uplynulo jako mávnutí proutkem. Moc jsem si to užila a ráda bych s touto metodou seznámila děti v naší škole. Ještě jednou děkuji za laskavé povzbuzování Magdy, která nás všechny neustále chválila, jak je to úžasné.


Poznámka č.1: Triangl je pouze jedna z metod, kterou používám a vychází z čáry, linie. To, co Kateřina viděla na výstavě SPOLU 2021 v Galerii Ambit je metoda, která vycházela ze skvrny. Práce s ní je trochu jiná.


Poznámka č.2 Psychoterapeutka Dominika Čechová mi k metodě/hře Triangl poslala pár svých postřehů:


  • Vztahová dvojice, případně skupina (manželský pár, rodič/dítě, nadřízený/podřízený, kolegové, členové týmu apod.) mohou navázat dialog a uvažovat o svých podobnostech, odlišnostech, komplementaritách. Metoda je vhodná jak k sebepoznání, tak k terapeutickým účelům v různých prostředích: v domácím použití, v manželských poradnách, privátních praxích, ale i ve skupinovém prostředí.

  • Celá rodina si může udělat vlastní originální omalovánky, na kterých se podílí každý s každým.

  • Recyklační rozměr se projeví, když se předepsaným způsobem přemaluje starý obraz.









103 views0 comments

Recent Posts

See All